https://fb.me/e/1opUppjGI
DIVERGENT CONNECTIONS ORCHESTRA:
102 let – 102 piv
Fantastický koncert o dvou částech
k příležitosti 102. výročí vzniku Československa
a vůbec k oslavě pravdy a svobodného myšlení
Divergentní orchestr pro řízené a jiné improvizace plánuje letošní provedení za laskavé podpory brněnského Buranteatru v jeho prostorách. Přestože situace živé kultuře není bůhvíjak nakloněná, jsme rádi, že na exemplární důležitosti výročního rituálu 102 se s Buranteatrem shodujeme. Vlivem turbulentního vyhlašování čehokoli současnou vládou ČR jsme však provedení neustále odsouvali. Je nakonec vzdálenější jak primárnímu datu výročí vzniku ČSR, tak i listopadovému výročí boje za svobodu, jehož symbolika by byla také velmi případná. Ocitáme se tím pádem (ale jistě ne náhodou) u data ještě esenciálnějších kvalit – byť možná jen trochu pozapomenutých.
Se zesílenou vnitřní naléhavostí, s anti-ideologickým akcentem nejen na státotvornou a lidskou sounáležitost, ale také na svobodu myšlení a svobodu existence, každopádně však srdečně, proběhne koncertní program on-line.
Stane se tak v předvečer slunovratu – v neděli 20.12.2020 od 19:00 hodin. Středobodem performance bude koncertní rituál 102 let 102 piv. V druhé půli pak orchestr provede symbolickou skicu s názvem „Je to pravda“, věnovanou, pochopitelně, životu v pravdě, kterou jsme nyní zejména z některých stran velmi intenzivně obklopováni.
——–
Vášeň pro pivo je pro lid našich zeměpisných šířek příznačná. Je to bezpochyby součást národní charakteristiky, jakéhosi kódu českých zemí. A přestože má pití piva mnoho dílčích podob a vyznění, včetně jistých ne příliš důstojných variant, nebylo by spravedlivé opomíjet úrovně další, významově ušlechtilejší a hlubší. Zdaleka totiž nejde jen o banální opájení se alkoholem.
Všeobecně je považováno pití piva toliko za akt požitkářský, nanejvýš pak společensko-zábavní. Ovšem chtěl bych jej zde nyní představit také jako akt vyšší kvality, jako projev určitého civilizačního stupně a příslušnosti k jistému společenství. Tím nemyslím žádné nadřazování. Hovořím nyní o tradici, která se ovšem svou kontinuitou stává jednáním málem instinktivním. Je dílem generacemi utvářeného a dnes již takřka podvědomého nastavení. Je tedy aktem lidské disposice vrozené i pečlivě pěstované. A nepřirovnával bych tuto charakteristiku ani tak k poutům státním či národním, přestože geografické ohraničení je jakýmsi daným (a zděděným) východiskem i jeho mírou. Nebál bych se to celé přirovnat k poutům ještě primárnějším, animálnějším, přesto ale (či právě proto) hluboce spirituálním: k poutům kmenového charakteru.
Pití piva má tedy i svou symbolickou rovinu – zvyklost jistého společenství, generacemi kultivovaná, zautomatizovaná, nese společenskou informaci. Každé opakování pití piva je totiž zároveň vyjádřením starostlivosti a příspěvek této kmenové soudržnosti. Třebaže je tato úroveň chápání věci čitelná až v hlubším plánu, je to v principu stejné, jako když se lidé ujišťují o své druhové sounáležitosti tím, že se na ulici vzájemně pozdraví.
A přátelé dovolte mi, pozdrav nemusí být jen prázdná, společenskými pravidly vynucená či jinak falešná zdvořilostní fráze. Může být skutečným a upřímně míněným přáním, vědomě vyslanou pozitivní a láskyplnou erupcí. Rituál dobré vůle – jakkoli drobný. A s pitím piva se to nemá jinak. Opusťme tedy bezduché lití rezavého vasru na silu a ascendujme k vyšším formám tohoto konání. Pro Divergent Connections Orchestra není akt pití piva nic menšího, než rituál duchovního charakteru, jehož provádění pozvedává na úroveň vědomé meditace.
Spěchám dodat, že jsme si dobře vědomi nejednoznačné role kvantity příjmu v tomto procesu, tedy že vždy neplatí pouhá přímá úměra: čím víc, tím líp. Také dobře víme, že se na tuto důležitou skutečnost někdy hřeší. To, čemu směle můžeme říkat „cit pro míru“, jest osobnostní kvalita, o jejíž kultivaci naším počinem samozřejmě také usilujeme.
Mobilizováni vlasteneckým (či kmenovým) svědomím, jsme v roce 2018 provedli fantastický koncert 100 let – 100 piv ke 100. výročí vzniku Československa. O rok později, v časech méně vyhrocených národních vášní (či snad jen grantových a producentských?), jsme se opět nezávisle avšak to zodpovědněji chopili pilotní události a navázali 101 lety – 101 pivy. A ze započaté cesty nehodláme jen tak sejít…
——
Divergent Connections Orchestra
Improvizační orchestr se na scéně objevil poprvé v r. 2014. Byl založen brněnským improvizátorem a experimentátorem (absolventem a nyní též pedagogem JAMU) Pavlem Zlámalem, který je i jeho uměleckým vedoucím a dirigentem. Těleso je obsazeno zkušenými hudebníky různých žánrových zaměření, které spojuje společná myšlenka objevování a hledání za hranicemi zavedených zvyklostí. Hudební kvality členů umožňují nejen nekompromisní zvukové experimenty, ale i užívání stylových klišé v překvapivých souvislostech. Systémem neklasických dirigentských gest pak Zlámal jako dirigent vstupuje do dění a vychyluje či usměrňuje hudební tok. Takto vznikající hudba je dílem přítomného momentu, výsledkem vzájemné interakce mezi hudebníky i dirigentem. Nezřídka mají produkce performativní přesah.
V roce 2018 provedl DCO nezávislý oslavný „Cyklus několika diverzních forem“ věnovaný 100.výročí vzniku ČSR ( dokument: https://youtu.be/8Q3pC3oS9bw )
Balancování na hraně nejistoty a překvapení nechává vzpomenout jména jako např. Frank Zappa, Barry Guy, Walter Thomson, John Zorn, Butch Morris, Evan Parker, Sun Ra Arkestra a další.
Divergent Connections Orchestra je dosud nejvelkorysejším z řady autorských projektů (Next Phase, ZKKP, Pavel Zlámal & PQ, Heterofón, Brünnwerk, Brno Improvising Unit), které vystupují z bezpečí prověřených stylů a forem, a tedy i dalším počinem, který nese filosofický „rukopis“ svého zakladatele a uměleckého vedoucího, Pavla Zlámala.
V červnu 2017 vydal orchestr záznam koncertu jako své debutové CD – „Odlet III“ u brněnského vydavatelství Ears & Wind Records.
Nyní vydal své druhé studiové album „SCORES 6-9“
v rámci nahrávací session se uskutečnil též studiový koncert pro veřejnost (Score No5). Záznam je ke shlédnutí zde:
www.pavelzlamal.com